Lidový kroj na Benešovsku
V Praze 6. září 1791 byl korunován Svatováclavskou korunou Leopold II. za českého krále. Šlo o velmi významnou událost v historii habsburského soustátí. Vláda Leopolda II. byla umírněná. Nový český král problematická původní nařízení zrušil, učinil velká opatření proti tvrdé centralizaci a germanizaci říše. Zrušil např. státní kontrolu vzdělávání kněží, povolil pořádání procesí a poutí.
Na korunovační slavnosti Leopolda II. byl přítomen také rychtář Kadlec z Městečka. Byl vyslán vrchností z Jemniště a byl oděn do zdejšího oděvu, kroje.
Košile byla z bílého plátna s přehnutým límečkem. Kožené kalhoty byly úzké a uvazovaly se nad koleny pentlemi. Konce kalhot byly přetaženy přes bílé pletené punčochy. Vesta a kabát byly většinou z tmavozeleného sukna. Rychtář Kadlec měl k této slavnosti kabát šedomodré barvy. Kabát byl do pasu úzký, od pasu dolu se rozšiřoval. Podšívka kabátu byla z bílého huňatého flanelu. Kabát byl opatřen jednou řadou kovových knoflíků, které se nazývaly pasírky. Vesta měla stojatý límec, byla hluboce vykrojená s jednou řadou kovových knoflíků. Na hlavě se nosila vysoká huňatá čepice z černé kožešiny, obyčejně z jehněčiny. Měla podobu válce s kulatým dnem. Po stranách byly tkanice, nebo barevné pentličky, jimiž se stahovala dle velikosti hlavy. V době pozdější se v některých vesnicích objevily nízké čepice zvané kravinec a studánka. Ve svátečním a teplém období se nosil široký, tvrdý, plstěný klobouk se střechou vzhůru shrnutou. Na noze se nosily vysoké boty vzadu vykrojené. Jen na jemnišťské rychtě se také nosily nízké střevíce s ocelovými přezkami.
Bylo pravidlo, že ke kroji patří bezvousý obličej muže.
Vyobrazení rychtáře Kadlece
--