Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyprávění pana profesora Leo Steinharta

27. 12. 2016

 

Z vyprávění pana profesora Leo Steinharta:

   Měl jsem po maturitě a na místo studia na vysoké škole jsem byl internován na dlouhých devět měsíců v táboře v Tvoršovicích. V místním zámečku bylo velitelství SS a v nedaleké konírně jsme měli ubikace. Bylo nás přiblížně 200 v původní stáji. Byli tu židovští míšenci. Byl tu také velitel německé ponorky, který potopil anglický křižník. Byl to velký dobrodruh, který nakonec začal nenávidět příslušnost k německé armádě. Vykonával funkci forarbeitra a utekl s celou svou posádkou na nákladním automobilu až do Prahy na Staroměstské náměstí a tam je všechny propustil. Dalším Němcem v lágru byl Walter Wachler, ten měl za zásluhy železný kříž.

   Sonderláger Tvoršovice byl lágr pracovní. Bylo zde dost vysoké pracovní tempo, které způsobovalo značnou vyčerpanost. O život tak přišel starší pán z Českých Budějovic, který byl v lágru se svým synem. Pracovali jsme většinou na bungrech pro munici a také v nedalekém kamenolomu.

   Jak se blížil vytoužený konec války, měli jsme stále myšlenky na útěk. S chlapci jsme udělali dvě varianty útěku. První varianta útěku bylo místo nedaleko bystřického nádraží na zvýšeném železničním náspu, kde každý vlak zpomaloval, tam byl vhodný okamžik pro naskočení do vlaku. Druhou variantou byl útěk přímo z areálu tábora. S chlapci jsme zvolili druhou variantu, kamarádi nám podrželi dráty a mi pronikli zadrátovanou stěnou. Při tom jsem si bolestivě poranil palec, takže jsem začal nahlas nadávat. Nedaleká hlídka SS to slyšela, ale její členové nepředpokládali, že utíkáme, když jsme tak hluční.

   Do Benešova jsme se dostali na nádraží bez dalších útrap, byl konec dubna 1945 .


      Zápis proveden na základě rozhovoru v srpnu 2014.


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA